close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

Červenec 2008

1.Bleskovka

20. července 2008 v 15:15
1.ahoj
2.jak se mas????
3.co prazdniny?
4.tesis se do skoly???
5.nevaditi ze nedostanes diplom????
6.uzij si zbytek prazdnin!!!!!

Nazareth-Love Hurts ke stažení

18. července 2008 v 21:19

Pokud jste se dívali na Ošklivka Katku na 24.Díl tak se zádl Kačce sen že s Tomášem tančí!!=)No a v tom snu byla píseň Love Hurts takže si ji pokud chcete stáhněte je opravdu super mám ji i v mptrojce!!!=)Tak a tady je odkaz:!!!!♥Zde Stáhni!!!♥



Oškilvka Katka-MP3(Každý Díl)

18. července 2008 v 21:17
Tak každé ráno hraje na rádiu frekvence o čem jsou díly mám adrsku na stáhnutí:http://www.frekvence1.cz/cs/zabava/podcasting/index_8.shtml
Tak si určitě stáhněte já už jsem si to stáhnul vypráví např:
Katka,Marcela Pipinka atd...

Text k úvodní písničce-Ošklivce Katce

18. července 2008 v 21:17
Celý seriál provází uvodní píseň Jaký to je, kterou nazpívala Ewa Farná.
slova, text písně Jaký to je
Ty víš, jaký to je, když člověk ráno vstává
a zrcadlo Ti říká, děvče žádná sláva.
Nemáš čím oslnit, nemáš překvapit,
jsi jenom holka odvedle tak se s tím nauč žít.

Ty víš, jaký to je, bejt ta, no, celkem milá,
uvnitř jsi barevná a navrch černobílá.

Nečekáš žádný Áách a potlesk v kulisách,
taková šedá myš, to často uslyšíš.
Nečekáš žádný Áách a potlesk v kulisách,
taková šedá myš, to často uslyšíš.

Smutek je ušlechtilej, prázdná sebelítost
Bejt malá vošklivka co nemá přiležitost,
Jen tak stát, říkat, nikdo mě nemá rád.
Jen tak stát a říkat nikdo mě nemá rád.

Ty víš, jaký to je, stát u zavřenejch dveří
a stokrát zaváhat, jestli smíš otevřít.

Nečekáš žádný áách a potlesk v kulisách,
taková šedá myš, to často uslyšíš.
Jen tak stát, říkat, nikdo mě nemá rád.
Nečekáš žádný áách a potlesk v kulisách

Jaký to je-Ošklivka Katka

18. července 2008 v 21:15
Tak tady máte od Ewy Farný písničku Jaký to je!=)Úvodní znělka Ošklivky Katky!=)☺☻

Ošklivka Katka-3.Díl Fotoseriál

18. července 2008 v 21:14
Tatínek Kačenky(František) chce Kačence udělat překvapení a tak se rozhodl že pověsí na zeď její fotku!
Kačka slyší vrtačku a divíse a hned jde za tátou a řekne:Co je?

Ošklivka Katka-2.Díl Fotoseriál

18. července 2008 v 21:13
Katka říká Nataše ž ji řekli že se má dneska objevit v KM STYLU.
Nataša říká:To je ohromný Gratuluju!

Ošklivka Katka-1.Díl Fotoseriál

18. července 2008 v 21:12
Katka si prohlíží budovu KM STYL!
Všichni se na Katku dívají divně!(Když je Ošklivá)

Oškilvka Katka-KATKA MÁ PŘÍTELE!!!!New fotky!

18. července 2008 v 21:10
KATKA MÁ PŘÍTELE!!




SBOR CANTELLA

18. července 2008 v 21:03
Škola předvedla operu, kterak inspektorka k rozumu přišla
Zajímavý rozhovor se sbormistrem Přemyslem Kočím, který se uskutečnil po závěrečném koncertě všech sborů ZŠ Habrmanova Hradec Králové. Kromě zhodnocení svého projektu nacvičit současnou operu blízkou dětem, konstatuje i současné poznatky - je velmi důležité přiblížit hudbu dnešní mladé generaci a pozvednout jejich hudebnost. Na dětech, se kterými se podaří tímto způsobem pracovat, je vidět jejich nepochybný posun k vyšším ideám, než je běžný standard v dnešní společnosti.
Školního inspektora ve třídě zažil snad každý: přísný úředník pokerové tváře procházel školou, učitelům jihl hlas a ředitel roztržitě přemýšlel, kdy by mohl najít chybu. Pedagog a sbormistr Základní školy Habrmanova v Hradci Králové Přemysl Kočí už podobných kontrol zažil bezpočet a jako bývalý rocker je s jízlivým úsměvem vtělil do miniopery Pozor, inspekce!
Premiéra a zároveň derniéra díla, v níž kromě muzikantů a pěti sborů, zpívali a hráli ředitel školy Jiří Záleský a jeho dvě kolegyně, byla součástí úterního školního koncertu v hradeckém Adalbertinu.
"Když k nám nastoupila učitelka Iva Bílková, říkali jsme si, že nás tradiční školní koncerty už trochu nudí. Přijde sbor a odzpívá své písničky, lidi zatleskají. Nastoupí další a spustí, a tak to jde pořád dokola. Mnozí rodiče na koncerty chodí jen kvůli svému potomkovi a po vystoupení jeho sboru je přestane koncert zajímat. Začali jsme uvažovat, jak to dělat jinak. Iva mi nasadila brouka do hlavy," vypráví Kočí. První pokus byl ve znamení hledání míče po celém světě. "Vždycky se trápím a hledám téma, na které narazit písničky, které děti umí, aby to alespoň trochu dávalo smysl. Musím najít příběh. Když jsme to zkusili poprvé, říkal jsem si: Upletl jsem na sebe bič, teď to budu muset dělat pořád. Pochopitelně to tak dopadlo," usmívá se Kočí po vystoupení v šatně, "tak píšu a píšu a třesu se, co z toho vyleze."
Nejtěžší je prý nacvičit nástupy a odchody dětí, sbory jsou různě zmixované a navíc se v této "hře na operu" střídají. "Rodičům se to líbí, i děti říkají, že je to baví, jen já s tím mám pětkrát víc práce, ale nestěžuju si. Zkoušky bývají infarktové," podotýká Kočí.
Jako správný operní autor publiku poskytl i tištěné libreto o dvou stranách. Kočí podotýká, že ve školství zažil leccos, část toho je i v opeře: Na školu přijde upjatá inspektorka, jíž se nic nelíbí. "Ale papíry mám v pořádku!" opakuje ředitel. Inspektorka povýšeně naslouchá dětským zpěvákům, kteří zpívají lidové písničky, Jandovu Bon soir mademoiselle Paris, Kalevalu, Holiday Rag i Haydna, a teprve po zákuscích a víně zjihne, odhodí zábrany i lejstra a při hitu Barbara Ann od Beach Boys se odváže a tančí. "Tady se mi líbí, dali jste mi lekci, každý týden budu chodit k vám na inspekci," zpívá v závěru inspektorka představovaná Ivou Bílkovou. Poslední slovo má ředitel: "Ale papíry mám v pořádku!"
"Imponuje mi pan ředitel, který je ochoten onu stupidní větu, kterou jsem mu napsal, opravdu zahrát a zazpívat tak, že se lidi baví. Iva byla jako inspektorka přesvědčivá a Jana Lemonová v roli zástupkyně také vyjádřila obavy naprosto přesvědčivě," hodnotí hlavní aktéry sbormistr a autor zpívaných vstupů. Ovšem o spokojenosti nechce ani slyšet. "První je vždycky úleva, pak mi začne vrtat hlavou, že támhleto nebylo ono, tohle jsem měl dělat jinak. Stále má člověk něco, co by mohl zlepšit," míní Kočí.
Základní škola Habrmanova je už třináct let zařízením s rozšířenou hudební výchovou, dnes má pět sborů, v nichž v jednom šiku stojí zpěváci i muzikanti. "Máme to rozděleno podle věku, od prvňáků po devátou třídu. Jezdíme i na soutěže, kde se nestanoví první či druhá místa, ale pásma - bronzové, stříbrné a zlaté. Většinou skončíme ve zlatém. Na základních školách mívá hudební výchova jednu hodinu týdně. U nás máme dvě až tři hodiny. Sborový zpěv je nepovinným předmětem, ale je o něj velký zájem. Nepočítám-li umělecké školy, jsme zřejmě jediní,kdo má tolik pěveckých těles," míní ředitel školy Jiří Záleský.
Přemysl Kočí vede sbory, do nichž přicházejí žáci třetích a čtvrtých tříd, ti si říkají Malí muzikanti, sbor žáků pátých tříd a sbor Cantella sestavený ze žáků druhého stupně.
"Podobných základních škol je v republice asi kolem šedesáti, dělají to rozmanitým způsobem, ale cíl je jasný: pozvednout hudebnost a děti přivést k muzice. Ne snad, aby z nich byly virtuosové, od toho tady nejsme, ale aby si našly cestu k hudbě. Když to řeknu ošklivě, tak muzikant není blbec. Vidím to na dětech, mají různé nedostatky, kázeňské problémy řešíme jako všude jinde, přesto v jejich chování cítím určitý posun," říká Přemysl Kočí.

5.VÝROČÍ CANTELLY

18. července 2008 v 21:02
5. výročí sboru Cantella - ohlédnutí zpět
5. výročí sboru Cantella - ohlédnutí zpět
Takže je to tady. Dětský sbor Cantella z Hradce Králové právě v těchto dnech slaví páté výročí svého vzniku. Slovo "slaví" je ovšem použito spíše symbolicky. Pokud se něco skutečně oslavuje, pak jedině pracovně. Žádné slavnostní akce se setkáním absolventů a rautem, žádný výroční koncert ba ani článek v novinách. Jen málo chybí k tomu, aby toto výročí zůstalo zcela bez povšimnutí české hudební veřejnosti. A tak se to pokusím částečně napravit tímto článkem.
Méně znalým bych tedy ještě jednou připomněl, že je tu dětský sbor Cantella, který si již vydobyl na české hudební scéně své patřičné místo.
Toto výročí je zároveň příležitostí k tomu, abychom se ohlédli zpět, vzpomněli si, jak to začínalo, a zhodnotili vše, čeho se Cantelle za uplynulých pět let podařilo dosáhnout.
Poslední týden srpna 2000 zahájil výjezdovým soustředěním v Olešnici v Orlických horách svoji činnost dětský pěvecký sbor Cantella. Bylo to rok poté, po zániku sboru Cantabile, který fungoval na Základní škole Habrmanova v Hradci Králové pod vedením Jaromírem Schejbalem, který lze právem považovat za předchůdce "Kantelky", v níž se uplatnili někteří jeho bývalí členové.
Symbolické je však to, že právě na tomto soustředění zahájila svoji sborovou karieru (tehdy jako páťáci, tedy nejmladší členové sboru) nejpočetnější, nejschopnější a zároveň nejoddanější generace "kanteláků", které bylo souzeno stát se oporou sboru na několik let, prožít s ním všechny jeho dosavadni vzlety a pády, která rostla společně s Cantellou a právě v těchto dnech se s ní má rozloučit účastí na jejím historicky prvním zahraničním zájezdě.
Různých ocenění si Cantella za tyto roky užila až dost. Stačí zmínit několikanásobné zlaté pásmo na regionální přehlídce východočeských dětských sborů (známé jako Zlatá snítka), stříbrné pásmo na celostátní soutěži v Novém Jičíně v listopadu 2002, a především zlatou medaili na Olympiádě s Orbitem pro děti v Litomyšli v červnu 2003. Sbor vystoupil na společných koncertech s kapelami Hradišťan a Kantoři, několikrát zpíval za doprovodu Filharmonie Hradec Králové. Kvalitní přípravu a výkon sboru ocenili skladatel Miloš Bok a profesorka zpěvu Svatava Šubrtová.
Byly navázány přátelské vztahy a proběhly výměnné zájezdy s dětskými sbory Jiřičky (Plzeň), Domino (Opava), a naposledy s Vokalkreis der Friedrich-Ebert-Schule (Gießen, Německo). Ovšem pro náležité ocenění těchto užnání je třeba trochu přiblížit, co vlastně Cantella je a v jakém prostředí funguje.
Hradec Králové lze právem považovat za sborovou metropoli republiky, je tu zřejmě nejvíce pěveckých sborů na jednoho obyvatele. Na tomto rozkvětu má největší podíl jedna osoba, a to Prof. Jiří Skopal (1947), který působí, zejména v oblasti dětských sborů, již téměř 30 let a během této doby dokázal vytvořit osobitou tradici, která geneticky má nesporný moravský původ (sám Skopal často uvádí jako svoji inspiraci Sdružení moravských učitelů). V polovině 70. let převzal Skopal Královéhradecký dětský sbor (nyní známý jako Jitro), který se tehdy nacházel v zuboženém stavu, a udělal z něj to, čím je dnes - špičkové koncertní těleso známé nejen v ČR, ale i daleko za hranicemi.
Začátkem 80. let založil druhý významný sbor - Boni pueri, čímž byla obnovena zapomenutá tradice chlapeckého sborového zpěvu. Nakonec jeho odchovanci jsou přední královéhradečtí sbormistři mladší a střední generace, kteří se dnes uplatňují na sborovém poli a přejali a vědomě či podvědomě uplatňují tradice svého učitele - patří mezi ně především již zmíněný Jaromír Schejbal, Jan Míšek a nakonec Jiří Skopal mladší. Vysoké nároky z hlediska času a nasazení, které jsou kladeny na členy těchto sborů, však vyhovují ne všem dětem.
Sbor Cantella nabízí v rámci východočeské metropole zajímavou alternativu. Na rozdíl od špičkových výběrových sborů zde zpívají všichni, kdo o to má zájem. Menší počet členů (z původních cca 45 při založení sborů se těleso postupně smrsklo na dnešní počet cca 35 dětí) umožňuje mnohem osobnější přístup, což v koncertních sborech často chybí a je nahrazeno technologií "běžícího pásu".
Sbormistr Přemysl Kočí (1953) rád zdůrazňuje, že zkouška Cantelly není vyučovací hodina, a on zde není v postavení učitele, nýbrž staršího uměleckého kolegy a kamaráda (děti mu zpravidla říkají jen "Přemku" a oslovují na "ty", což nezasvěcené často šokuje), a že to dělají především pro radost. Úkolem sboru přece není příprava profesionálních hudebníků, nýbrž výchova skrze hudbu kvalitnějších lidí s širším rozhledem, vyšší inteligencí a srdcem na pravém místě.
Pochopitelně od člena sboru, který často vystupuje na veřejnosti, se očekává také určitá dávka profesionality a zodpovědnosti (nikoli před přísným sbormistrem, ale zodpovědnosti uvědomělé - před kolektivem, publikem a hlavně před vlastním svědomím), přitom by to zároveň nemělo přestat děti bavit, radost ze zpěvu by se měla zakládat na skvěle odvedeném výkonu na koncertě.
Nyní je na místě pár slov o samotném sbormistrovi Přemyslu Kočím. Ač nemá klasické hudební vzdělání (vystudoval učitelství I. stupně ZŠ a pracuje v tomto oboru celý svůj život), patří mezi lidi, kteří dokázali samostatně rozvinout vlastní talent a úspěšně žužitkovat zkušenosti získané v průběhu života a umělecké praxe. V republice je dobře znám především jako autor písniček pro přípravné sbory (které původně psal pro vlastní sbor "Malí muzikanti", dnes jedno z přípravných oddělení Cantelly). I když se vedení mladších dětských sborů věnuje již půldruhého desetiletí, k vedení sboru žáků druhého stupně se dostal mnohem později.
Pochopitelně ani v současnosti nemá "Kantelka" na růžích ustláno. Již několik let je patrný nedostatek zpěváků, a to především chlapců (bohužel často se buď stydí zpívat ve sboru a považují to za "holčičí" záležitost, nebo mají v tomto věku zcela odlišné zájmy). Docela by nevadily nové kroje (ze starých, které sbor zdědil po Cantabile, byly odstraněny přebytečné díly a doplněna trička s logem sboru, na nichž je pod vestou vidět pouze "ANTEL"). Určitě by také nebylo od věci natočit nové CD, a to na solidní technické úrovni (předchozí album "CANTELLA live" mělo spíše charakter demonahrávky).
Několik let děti toužily po zahraničním zájezdě (tento sen se jim splní již v nejbližsích týdnech). Ovšem bohatstvím každého uměleckého kolektivu jsou především lidé - oddaní, zapálení pro věc a připravení jí věnovat kus volného času bez nároku na finanční odměnu. A to platí nejen o členech sboru. Je nutné zmínit učitelku ZŠ Habrmanova Ivu Bílkovou, pak Mariku Paulovičovou a řadu dalších absolventů z minulých let, kteří pravidelně chodí vypomáhat, a své skromné místo zde určitě patří i autorovi těchto řádků.
Představme si dort, zapalme na něm pomyslných pět svíček a popřejme dětskému sboru Cantella z Hradce Králové všechno nejlepší do dalších let.

Cantella zvitezila v GIESSENU

18. července 2008 v 21:00
Cantella zvítězila v Giessenu
Ze svého prvního zahraničního zájezdu do německého Giessenu královéhradecký dětský sbor Cantella přiváží cenu za první místo a zvláštní ocenění za nejlepší provedení povinné soutěžní skladby.
V neděli 25. září se vrátil královéhradecký dětský pěvecký sbor Cantella ze ZŠ v Habrmanově ulici ze svého prvního zahraničního zájezdu do partnerského města Giessenu v Německu.
Pod vedením sbormistra Přemysla Kočího a s klavírním doprovodem Svjatoslava Ščihola děti absolvovaly dvě kola náročné soutěže dětských pěveckých sborů. Mezi konkurencí sborů z Polska, Irska a Číny se Cantella rozhodně neztratila a kromě zvláštní ceny za nejlepší interpretaci povinné soutěžní skladby si přiváží cenu za první místo ve své kategorii. Porota ocenila vytříbený zvuk, kultivovaný projev a žánrovou šíři repertoáru.
Kromě soutěžních vystoupení děti svým zpěvem potěšily seniory v pečovatelském domě a na večerním koncertě v kostele v Beuernu zazněla v jejich podání Missa brevis Es dur od současného českého skladatele Miloše Boka. V sobotu na koncertě vítězů vystoupení Cantelly strhlo celý sál k nadšenému potlesku.
Popřejme sboru Cantella, který letos oslavil pět let svého trvání, mnoho dalších úspěchů a spoustu radosti ze sborového zpívání.u.
Kromě soutěžních vystoupení děti svým zpěvem potěšily seniory v pečovatelském domě a na večerním koncertě v kostele v Beuernu zazněla v jejich podání Missa brevis Es dur od současného českého skladatele Miloše Boka. V sobotu na koncertě vítězů vystoupení Cantelly strhlo celý sál k nadšenému potlesku.
Popřejme sboru Cantella, který letos oslavil pět let svého trvání, mnoho dalších úspěchů a spoustu radosti ze sborového zpívání.

Cantella

18. července 2008 v 20:58
Cantella

Is it love???

18. července 2008 v 10:25

Go

18. července 2008 v 10:24

nejaky videa s amy

18. července 2008 v 10:21